Věra Firichová
jsem normální a soudná ženská, možná se zbytečně zbytnělou kritičností k sobě i k ostatním; ovšem velmi miluju humor a lidi, kteří vládnou schopností ho s vážnou tváří praktikovat :)
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 408x
Seznam rubrik
Věra Firichová
Sláva osmičkovému roku.
Jak už jsem zde kdysi psala, k módě čaker, k posedlosti nalézání sebe sama a vůbec k neuvěřitelné koncentraci pseudovědem a podvodníků v oblasti obchodu s duchovním růstem se stavím se značným despektem; dokonce od té doby, co je to tak moderní, již nečaruji. Ale když mi kamarád popřál pěkný osmičkový rok, vzala jsem alespoň numerologii na milost a vygooglila jsem si, copak že nás to čeká za rok.
Věra Firichová
Je to zvláštní pocit, souhlasit se Zemanem
Poprvé jsem měla dojem, že souvětí, které vypadlo z toho člověka, který sedí na hradě, bylo konstruktivní či alespoň mohlo trochu ovlivnit dění správným směrem.
Věra Firichová
Sněhurka a jiné horory
Nemám ráda horory. Nemám v sobě žádnou tu buňku, která by zprostředkovala spojení mezi děsuplným leknutím a radostí. Člověk (asi kameraman s kamerou, že) stojí ukryt ve skříni, klepe se hrůzou, snaží se nekašlat, případně ještě ucpává pusu roztomilé holčičce s blonďatými vlásky (s lokýnkami, samozřejmě), vně skříně pátrají zabijáci, dveře skříně mají škvíry (jinak by tomu chudákovi byla kamera k ničemu, že), kamera zabírá skrz otvory skříně zloducha, kterak tupě míjí skříň, jasně že bez povšimnutí. Nu ale po pár vteřinách se zloduch zákeřně po špičkách vrátí a bafne přímo do otvorů skříně. Fujtajbl. (Mami, doprovodila bys mě na záchod?)
Věra Firichová
Závidím vědcům (zejména americkým)
Závidím pracovníkům čistě vědeckého výzkumu. Samozřejmě v dobrém, ani mně nikdo nebránil, abych se v mládí pokusila státi se vědcem. A nemohu nevzpomenout na Vonnegutovu Kolíbku, dle níž vědcův zaměstnavatel neprohloupí, když nechá své pracovníky, ať si prostě hrají, s čím právě chtějí.
Věra Firichová
Voda živá
Paradox sobectví konání dobrých skutků (analýzu problému možno znát ze seriálu Přátelé), nelhaní a nekradení z pýchy. Nebezpečná hrdost. Neochota se ušpinit. Voda živá...
Věra Firichová
„Život je plný zkoušek a vše je tak, jak má být.“
Prožívám právě jedno z hektických a přelomových období a hlavu mám sice plnou myšlenek, ale ne všechny jsou publikovatelné. Nicméně právě jsem se rozhodla z té horské dráhy v jednom obloučku zamávat oběma svým věrným čtenářům (ahoj Jaruš, ahoj Juro) a poslat jim malý pozdrav, aby na mne nezanevřeli, neboť bych pak mohla zůstat dočista bez čtenářů :-) a blogerka bez čtenářů, to snad ani není blogerka.
Věra Firichová
Blahoslavena buď prokrastinace aneb Pokrok holt nezastavíte.
Pokrok holt nezastavíte - ani v měkkých vědách ne. Nechápu, jak jsme bez všech těch informací dokázali tak pěkně vyrůst? :-)
Věra Firichová
Milovnice koček v nemilosti
Miluška mě nemiluje. Tak ona není nijak vášnivá tak nějak celkově, její vztahy jsou záležitosti dlouhého opatrného budování. Snad jen jednou se jí vášeň k člověku vymkla kontrole a chovala se zničehožnic k mému bývalému manželovi několik minut natolik něžně a vášnivě, až jim z toho poté, co dojetí opadlo, bylo oběma trochu trapně :)
Věra Firichová
Vcucavost hospod
Tak, jako mají různé látky různou savost a viskozitu, jako mají televizní kanály a různé délky sukní svoji sledovanost, jako mají sýry, salámy a popularita celebrit svoji trvanlivost, tak by měla být ustanovena nová veličina, a to vcucavost hospod.
Věra Firichová
Maštal (Do Tchorouc, 17. díl)
Ve vzpomínkách na almárku, která si uchovávala svoji specifickou neměnnou vůni, až již v ní bylo cokoli dobrého či byla zrovna třebas skoro prázdná, jsem si povzdechla nad tím, jaká je to škoda, že člověk nemůže nějak nahrát, zakonzervovat vůni.
Věra Firichová
Zničit dealerku
“Dobrý den, kdo je, prosím, poslední na kožní?” Většinová ignorace a asi patero nechápavých pohledů, jako kdybych se zeptala “V které periodě je funkce sinus konvexní?”,
Věra Firichová
Tak už snad opravdu udeřilo.
Snad už fakt doopravdy. Nejen jako, žádné vystrčené růžky, nýbrž fakt už snad se vší vážností a silou a odpovědností za to, že když seberu odvahu vyprat zimní bundy, že je zas po týdnu nebudu tahat z útrob komory. JARO JE TADY.
Věra Firichová
Ach, ty odjezdy (Do Tchorouc, 16.díl)
Moje milovaná babička mi věnovala krásné dětství, ale dodnes kvůli ní ztrácím spousty minut denně. Podezírám ji totiž, že má prsty v tom, že nedokážu nikam přijít načas, všude čumákuju minimálně o 15 minut dříve.
Věra Firichová
Obdivuji chlapy, kteří umí uvařit a nedělají z toho tyátr.
Nedávno jsem si psala s jedním známým, s kterým jsme si domlouvali setkání na večer, a on mi napsal: Hele, tak já zatím končím, jdu ještě uvařit mladýmu večeři a pak přijedu. Bylo to naprosto přirozené, ta nejobyčejnější věc na světě a mne v tu chvíli napadlo: Tak už se to snad konečně ustálilo do normálu.
Věra Firichová
Almárka (Do Tchorouc, 15.díl)
Bože, proč nelze popsat vůni? A vědci, proč jste ještě nevynalezli nějaké přenosné medium, nějaký speciální USB port, na její nahrávání a uchovávání?
Věra Firichová
BLAŽENÝ POCIT, BÝT FARAONEM (Do Tchorouc, 14.díl)
Šuplík mě pokousal! Ta zpráva se šířila rychlostí blesku a hned se přijímala příslušná opatření. Tak správné by bylo napsat spíš, že mne Šuplík kousl. Jednou. A kousl mne proto, aby mi sdělil, ať mu dám pokoj, když právě jí.
Věra Firichová
SMRT ČLOVĚČÍ (Do Tchorouc, 13.díl)
Smrt člověka, to už je samozřejmě něco jiného. A je třeba, aby se s ní dítě setkalo a mělo možnost si tu situaci prožít. A třeba i jít na pohřeb a třeba i před pohřbem spatřit zemřelého, i když jste ještě malí.
Věra Firichová
Slepice kanibalky (Do Tchorouc, 12.díl)
Slepičí prioritou je rychlost. Urvi to, ať je to, co je to. Tady nelze neodbočit k příhodě mé kamarádky, která kouřila doma na dvorku: Když dokouřila, zahodila hořící vajgl, a než ho stačila zašlápnout, aby ho uhasila, slepice ho popadla a běžela s ním do stodoly (plné sena).
Věra Firichová
Já nechci berle - pokračování
"Haló, je tu někdo?", křičí vesele sestřička, jen co bravurně přistaneme (řídí skvěle) v chodbě u operačních sálů. "Hm, nikdo, no tak to holt vodoperujem samy, no". Zdálky protestuje jeden z lékařů: "Jsme tu, jsme, děláme papíry od předchozí operace, pojeďte sem, už to budeme mít." Vůbec mne to zahlcení administrativou neudivuje, když vím, že EU vyžaduje výkaz i na učesání stařečků v domově důchodců. Holt pokrok nezastavíte.
Věra Firichová
LEKTVARY (Do Tchorouc, 11.díl)
"Třináct let tu ležím sám a nikým nehledán, smalt už na mě nedrží, jsem hrníček z pápěří..."
Věra Firichová
Neodmítnutelná přitažlivost smetišť (Do Tchorouc, 10.díl)
Lidi vyhazujou neuvěřitelné poklady. Třeba části jízdních kol, podivné součástky bůhvíčeho, zajímavé kličky od dvířek sporáku a hlavně se zbavují nádherně zdobených talířů jen proto, že se rozbily.
Věra Firichová
V hlavní roli já (Do Tchorouc, 9.díl)
Od chalupy na výpusť hráze jsem chodila nejraději přímo po břehu rybníka. Nebýt kachňárny, dala by se tak přejít a přes stoky přeskákat celá ta vzdálenost, ale kvůli kachnám jsem musela přestat být oduševnělou vílou už u poslední stoky a přejít na prašnou cestu ke mlejnu.
Věra Firichová
CHVÁLA ZAPOMNĚTLIVOSTI
Je konejšivě utěšující, že všechno zlé je k něčemu dobré. U některých zdravotních neduhů, které si u mne po čtyřicítce začaly dávat sraz, jsem sice ještě zcela neidentifikovala oblast jejich prospěšnosti, nevím třeba, čím by se mohla zhodnotit potíž, kdy kvůli zamrzlým ramenům nedosáhnete v autě z místa řidiče na zadní sedadlo pro kabelu či když doma na nejvyšší poličku kuchyňské linky dosáhnete jen se sykáním, ale výhody se jistě ukážou časem - třeba je to znamení, že člověku stačí vlastnit jen jeden talíř a jeden hrnek a taky že za jízdy se máte soustředit na provoz na silnici, a ne šmátrat v tašce po mobilu.
Věra Firichová
NA HRÁZI (Do Tchorouc, 8.díl)
Hráz Dolejšího byla něco mezi oblíbeným pokojíkem a víceúčelovým oltářem. Do plochy několika metrů čtverečních tam ústila veškerá voda, jejíhož konce ani nešlo dohlédnout. Pro dětskou mysl to bylo šíleně obrovitánské množství vody a bylo vzrušující slyšet ji a cítit pod nohama, tak snad třeba proto se tam dobře ústilo i myšlenkám jindy rozprostřeným po celých drahách.
| předchozí | 1 2 | další |
